Biskup Zdenek Wasserbauer Na pleši a mše svatá

Světový den nemocných každoročně připadá na 11. února. Ten vyhlásil již před třiceti lety papež Jan Pavel II., aby obrátil pozornost zdravotnických zařízení i občanské společnosti k nemocným a k těm, kteří o ně pečují. Letošní jubilejní ročník s námi oslavil biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D.

Návštěva byla velkou a výjimečnou událostí pro celou nemocnici. Biskup si v doprovodu ředitele nemocnice Ing. Martina Kotta, MBA nejdříve prošel zařízení nemocnice a při té příležitosti se setkal s pacienty, aby je povzbudil. U nejednoho z nich se zastavil na kus řeči. A protože vlídnými slovy nešetřil, bylo loučení s každým pacientem velmi emotivní.

Poté poděkoval všem zaměstnancům a personálu za péči o nemocné, za jejich vstřícnost a ochotu naslouchat. To jsou totiž základní vlastnosti, které k naší nemocnici neodmyslitelně patří. Na závěr každý dostal jako poděkování za celoroční práci květinu.

Setkání v nemocnici zakončila odpolední mše svatá, při které biskup prosil za pacienty a jejich blízké, lékaře, zdravotní sestry i za všechny ostatní zaměstnance i dobrovolníky, kteří se podílejí na péči a léčbě nemocných.

Kdo je Zdenek Wasserbauer?

Zdenek Wasserbauer je český římskokatolický biskup, pomocný biskup pražský, titulární biskup butrintský a generální vikář pražské arcidiecéze. V současnosti je také kanovníkem svatovítské kapituly v Praze. Studium teologie absolvoval na Papežské lateránské univerzitě v Římě a jako kněz působil v pražských farnostech Michli a Lhotce, a později i na pražských Vinohradech. Působil také jako čestný kanovník kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Je předsedou Komise České biskupské konference pro nauku víry, členem Komise ČBK pro liturgii a předsedou Rady pro duchovní službu v armádě, vězeňství, u Policie ČR a IZS (hasiči).

Poselství papeže Františka k letošnímu Světovému dni nemocných

(stručný upravený výňatek z originální textu)

Letošní výzva, abychom byli milosrdní, má pro zdravotníky zvláštní význam. Mám na mysli lékaře, zdravotní sestry, laboranty, ty, kteří se podílejí na péči a léčbě nemocných, a také mnoho dobrovolníků, kteří věnují svůj drahocenný čas těm, kdo trpí. Drazí zdravotníci, vaše služba po boku nemocných, kterou vykonáváte s láskou a odborností, překračuje hranice vaší profese, aby se stala posláním. Vaše ruce dotýkající se trpícího a nemocného těla mohou v sobě nést poselství lásky a naděje.

Buďte si vědomi velké důstojnosti své profese, jakož i odpovědnosti, kterou obnáší. Lékařská věda se neustále vyvíjí, vypracovávají se nové léčebné postupy, výzkum stále přispívá svým cenným způsobem k překonávání starých i nových onemocnění; rehabilitační medicína velmi rozvinula své znalosti a dovednosti. To vše však nikdy nesmí zastínit jedinečnost každého pacienta s jeho důstojností a křehkostí.

Pacient je vždy důležitější než jeho nemoc, a proto při žádném terapeutickém přístupu nelze opomenout naslouchání pacientovi, jeho historii, úzkostem a obavám. I když není možné vyléčit, vždy je možné poskytovat péči, vždy je možné utěšovat, dát pacientovi pocítit blízkost, jež ukazuje zájem o člověka dříve než o jeho chorobu.