Fotosoutěž kolektivů Nemocnice Na Pleši

K příležitosti Mezinárodního dne zdravotních sester a ošetřovatelství jsme v Nemocnici Na Pleši vyhlásili soutěž o nejlepší fotografie pracovních kolektivů související s jejich prací a péčí o pacienty. Pro nejnápaditější dílka se hlasovalo na Facebooku a v prostorách nemocnice, kde byly soutěžní fotografie také vystaveny. Boj o hodnotné ceny mezi odděleními byl napínavý, ale férový a radost z něj měli i ti, kteří se mezi medailisty neumístili.

Chtěli bychom při této příležitosti poděkovat všem sestrám i ostatním zdravotnickým pracovníkům za jejich péči o pacienty. Máte naše uznání za práci a nasazení, píli a obětavost, s kterými zvládáte nejen boj s onemocněním covid-19. A nakonec speciální díky všem, kteří se do soutěžního klání i hlasování zapojili!

Stupně vítězů

1. místo – tým Laboratoře

2. místo – Onkologické oddělení B

3. místo + 1. místo v hlasování v Nemocnici Na Pleši – tým fyzioterapeutů a ergoterapeutů Komplexního rehabilitačního centra

Mezinárodní den ošetřovatelství

Mezinárodní den zdravotních sester a ošetřovatelství připadá každoročně na 12. května, kdy se roku 1820 narodila Florence Nightingale, anglická ošetřovatelka, zakladatelka a průkopnice povolání zdravotní sestry.

K příležitosti této oslavy jsme v hlavním vchodu nemocnice připravili výstavku, ve které si připomínáme nejen průkopnici moderního ošetřovatelství a první zakladatelku ošetřovatelských škol Florence Nightingalovou, ale také její slavné české předchůdkyně – ošetřovatelky a zakladatelky špitálů sv. Anežku Českou a sv. Zdislavu z Lemberka.

Florence Nightingale (1820 – 1910)

V dospělosti se rozhodla proti přání rodiny, a navzdory společenským konvencím doby, stát zdravotní sestrou, přestože v 19. století mělo toto postavení velmi špatnou pověst. Pomáhat druhým považovala za svou životní cestu a ošetřovatelství pokládala za své bohem určené poslání. Překonat odpor ze strany konzervativní rodiny a získat její souhlas však trvalo Florence téměř 10 let. Během této doby se angažovala v hnutí za práva chudých a navštěvovala nemocné v nemocnici v Londýně a Edinburghu. Zde zjistila, že problémem doby je špatné prostředí, ve kterém se nemocní nachází, nedostatečná vzdělanost sester, minimální hygiena, chybějící organizace práce a v neposlední řadě lidský přístup k nemocnému.

Do povědomí se zapsala především jako „Lady of the Lamp“ neboli „Dáma s lampou“, kterou si vysloužila za svoji obětavou ošetřovatelskou práci při Krymské válce, kde pracovala v armádní nemocnici v Scutari. Významně se zasloužila o modernizaci ošetřovatelské praxe a zavedla standardy péče a hygieny. Kromě ošetřovatelské praxe také vydala mnoho publikací, v nichž se věnovala sociálním problémům, záležitostem ovlivňujícím zdraví a mnoho dalšímu. Za svoji činnost obdržela od královny Viktorie Královský Červený kříž a jako první britská žena Řád za zásluhy pro britské impérium.